Den otevřených dveří Ústavu informatiky AV ČR - 3. listopad 2021

Ústav informatiky Vás v rámci festivalu Týden vědy a techniky AV ČR zve na Den otevřených dveří, který se koná 3. listopadu 2021 od 9 do 12:45.

[ [list] ]

Viz také:

Přednášky se budou konat on-line s připojením přes elektronickou aplikaci ZOOM - přístup:

(Meeting ID: 915 6985 1928, Passcode: 477151)

Přednášky jsou koncipovány jak pro laickou veřejnost, tak i pro studenty středních a vysokých škol.


Program Dne otevřených dveří Ústavu informatiky AV ČR

09:00 – 09:10prof. Ing. Emil Pelikán, CSc.: Úvodní slovo ředitele Ústavu informatiky AV ČR
09:10 – 09:35 Ing. Jiří Fejlek: Od pilota přes autopilota k autoautopilotovi

Řídit letadlo je těžké. Přesto už existují bezpilotní letadla, která neřídí člověk, ale počítač. Vyvíjet příslušné počítačové programy je ale stále velmi drahé a náročné. Proč by si ale počítač nemohl tyto programy pro řízení bezpilotních letadel i sám napsat? Ukážeme techniky, které by někdy v budoucnu mohly s tímto pomoci.

09:35 – 10:00 RNDr. Zuzana Haniková, Ph.D.: Mezi malými a velkými čísly

Přirozené číslo 1 je malé. Zvětšením malého přirozeného čísla o jedna dostaneme opět malé přirozené číslo. Je tedy každé přirozené číslo malé? Tento typ úvah s paradoxními závěry zaujal již starověké filosofy. Narozdíl od pojmu prvočíslo apod. není pojem malého přirozeného čísla přesně vymezen: jde o vágní pojem. Každý den běžně používáme desítky vágních pojmů: snížená viditelnost, efektivní algoritmus, hlasitá hudba, atd. Těmto pojmům i přes jejich vágnost obvykle dobře rozumíme, nicméně v některých situacích je vhodné je přesněji vymezit. V přednášce si ukážeme některé matematické modely vágních pojmů a připomeneme si také praktické metody práce s nimi.

10:00 – 10:25 prof. RNDr. Štefan Porubský, DrSc.: Ada, hraběnka z Lovelace, první programátorka

Augusta Ada, hraběnka z Lovelace (rozená Byron (1815-1852)) byla britská matematička, která vytvořila první program pro tzv. analytický stroj Charlese Babbageho, který je považován za první realizovatelný koncept použitelného samočinného počítače. Babbage koncepci analytického stroje, která předběhla technický vývoj, rozvíjel společně s Adou. Ada později jeho principy detailně popsala a jako demonstraci použitelnosti přiložila návrh programu na výpočet Bernoulliho čísel, první program v historii.

10:25 – 10:50 Mgr. Pavel Krč, Ph.D.: Ulice jako atmosférický mikrosvět

Prudký rozvoj výpočetních kapacit a nové metody podstatně změnily možnosti modelování atmosféry a klimatu v jemných měřítkách. Zatímco v dřívějších atmosférických modelech byla městská zástavba pouhou informací o změně hrubosti a odrazivosti zemského povrchu, dnes je možné modelovat celá města až do úrovně turbulentního proudění kolem přesně tvarovaných budov a korun stromů. A takto podrobně popsané prostředí může vést k nečekaným závěrům o tom, jak město ovlivňuje zdraví a pohodu jeho obyvatel.

10:50 – 11:05Přestávka
11:05 – 11:30 prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc.: Strojové vědomí, nadlidská inteligence a věda: jak se to rýmuje

V přednášce popíšeme mechanismy umělé inteligence, jež stojí v pozadí práce inteligentních systémů. Takové systémy potřebují aktuální model světa, a musí rozumět tomu, co dělají. To je úlohou strojového vědomí a sémantických vlastností modelu. Model může mít i formu distribuovaného vědomí, včetně lidí, kteří se podílejí na generování jeho znalostí. Věda jako celek pak představuje kolektivní nadlidskou inteligenci, jež přesahuje inteligenci jakéhokoliv jedince.

11:30 – 11:55 Ing. František Hakl, CSc.: Neuronové sítě v hudbě, malířství a dezinformaci

Přednáška seznámí posluchače s příklady použití metod strojového učení pro abstrahování individuálních uměleckých stylů významných osobností světového malířství a hudební kompozice. Na přikladech bude ilustrována transformace jejich uměleckých stylů na vybrané scenerické předlohy k posouzení uměleckého dojmu z takto uměle vytvořených děl. V souvislosti s potenciálem struktur strojového učení zachytit individuální charakteristické projevy lidské osobnosti bude zmíněna i potenciálně problematická oblast možnosti šíření věrohodných dezinformací težko odlišitelných od reálného zpravodajství.

11:55 – 12:20 RNDr. Jan Kalina, Ph.D.: Statistické uvažování a jeho role při klinickém rozhodování

Složitost rozhodovacích úloh v řadě oblastí lidské činnosti neustále narůstá spolu s čím dál větší dostupností velkých dat, která lze při rozhodování využívat. Prezentace se zaměří na základní principy klinických systémů pro podporu medicínského rozhodování. Informační technologie umožňují kombinovat medicínské informace z různých zdrojů a při konstrukci systémů pro podporu rozhodování hraje svou nezastupitelnou roli statistické uvažování. Rozvoj systémů pro podporu rozhodování přispívá k transformaci medicíny směrem k principům, které označujeme jako medicínu založenou na informacích; ty překonávají dosavadní přístupy známé jako medicína založená na (statistických) důkazech.

12:20 – 12:45 doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc.: Covid-19 a průběh pandemie v České Republice

V první půlce roku 2020 se ČR včasnými opatřeními povedlo být jednou z nejlepších zemí světa ve zvládání covid-19. K 1. 6. 2020 zemřelo v ČR na covid-19 320 osob, což je 0,28% z 112,4 tisíce zemřelých v roce 2019. Na podzim okolo 21. 9. 2020 se ale situace změnila a ČR se stalo zemí s nejvyšším dopadem na celkovou úmrtnost na světě po přepočtu na 100 tisíc osob, kdy během některých týdnů dokonce počet zemřelých byl více než 2-násobný oproti průměru předchozích let a celkový nárůst byl o vice než 1/3.